Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky


Vyhledávání

 

Sociální sítě

  • Facebook
  • Youtube

zima

Cesta: Titulní stránka > MĚSTO > Informace o městě > Symboly města

 

Symbolika města

 

 
 

Užívání pečeti při právních úkonech zdůrazňovalo právní subjektivitu středověkých měst a městeček, byť v té době byla ještě omezená a neúplná. Později se užívalo také znaku. U královských měst to byl i prapor (standarta, praporec, také korouhev, dnes vlajka, latinsky vexilium). Města si zřejmě zpočátku nechala vymalovat heraldická znamení užívaná v pečetním poli typáře městské pečeti. Tak vlastně vznikly první městské znaky. Umísťovaly se na štíty bojovníků, na vozy apod.

Užívání pečeti při právních úkonech zdůrazňovalo právní subjektivitu středověkých měst a městeček, byť v té době byla ještě omezená a neúplná. Později se užívalo také znaku. U královských měst to byl i prapor (standarta, praporec, také korouhev, dnes vlajka, latinsky vexilium). Města si zřejmě zpočátku nechala vymalovat heraldická znamení užívaná v pečetním poli typáře městské pečeti. Tak vlastně vznikly první městské znaky. Umísťovaly se na štíty bojovníků, na vozy apod.

Pečeť ani znak Kostelce nad Orlicí nepatří mezi rané městské symboly. Dochovalo se šest pečetních typářů, které mají v pečetním poli heraldickou figuru českého korunovaného lva ve skoku vpravo. První kostelecký typář o průměru 43 mm pochází z druhé poloviny 15. stol.   Druhý je pravděpodobně z osmdesátých let 16. stol. Další typář z konce  18. století, který používal regulovaný magistrát do začátku druhé poloviny 19. století,  se bohužel nedochoval.

Později se již používala jen razítka. Kostelecký regulovaný magistrát si také nechal zhotovit oválné razítko o osách 32 mm a 35 mm, na němž absentuje heraldická figura lva. V pečetním poli je třířádková legenda Magistrat / zu  / Adlerkosteletz. Při průzkumu cechovních archiválií byly  v citované korespondenci cechu pekařů, mlynářů a perníkářů objeveny tři jeho otisky a to z 31. 12. 1823, 13. 7. 1829 a 26. 2. 1836.

Později se již používala jen razítka, na nichž heraldickou figurou byl lev ve skoku vpravo bez šípů a ratolestí. Zpočátku to bylo razítko, kde v opise mezi dvěma linkami byla legenda, a sice v horním půlkruhu OBECNÍ ÚŘAD, v dolním pak V KOSTELCI N. ORLICÍ. Ke sklonku 19. století se změnila terminologie, z obecního úřadu se stal městský. Vnějším výrazem změny bylo razítko o průměru 32 mm s legendou MĚSTSKÝ ÚŘAD v horním půlkruhu a V KOSTELCI n./O. v dolním půlkruhumezi dvěma linkami, jež město používalo za předmnichovské republiky a zřejmě i za německé nacistické okupace a ještě několik let po druhé světové válce. Jsou k dispozici otisky z let 1899, 1914 a 1924. Z roku 1918 pochází otisk po výtvarné stránce stejně zpracovaného razítka o průměru 38 mm. Na základě dosavadních znalostí není možno přesně říci, zda a kdy Kostelec nad Orlicí získal právo používat v pečetním poli heraldickou figuru českého lva a kdy tuto figuru začal uplatňovat v městském znaku. Protože nejstarší doklady o používání pečeti jsou z druhé poloviny 15. století, z níž také pochází nejstarší dochovaný typář, a protože se jednalo o zemský, státní symbol, není vyloučeno, že město získalo právo pečeti právě v této době, nejpravděpodobněji tehdy, kdy potštejnské panství držel Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, český král v letech 1458-1471. Tehdy by teoreticky také mohlo získat znak – na červeném štítě stříbrného lva ve skoku vpravo. Bohužel však žádné znakové privilegium se v městském archivu nedochovalo, alespoň o něm nic nevíme (nebo dosud nebylo nalezeno?).  Je však takřka jisté, že Kostelec nad Orlicí začal zmíněné heraldické figury užívat svévolně a vlastně je usurpoval. A zřejmě mu to kupodivu prošlo.

N ejstarší zatím doložené barevné vyobrazení znaku přibližně v podobě, jak jej známe dnes, pochází až z roku 1935.
Porovnáme-li tuto kresbu s dnešní, vidíme, že zkřížené šípy mají zlaté pouze hroty a zelené ratolesti jsou otočené směrem dolů, tedy svisle; koruna a zbroj jsou také stříbrné. Se zajímavou hypotézou vzniku městského znaku, respektive jeho hlavní heraldické figury s atributy, původně na městské pečeti, přišel v roce 1825 Václav Grimm, tehdejší syndik regulovaného magistrátu v Kostelci nad Orlicí. Domníval se, že právo používat českého lva v pečeti (případně i ve znaku) získalo město jako projev vděku od českého krále Jana Lucemburského vzápětí po roce 1316, kdy zde 5. ledna zemřel v boji Jan z Vartenberka, který jako stoupenec uvězněného Jindřicha z Lipé útočil na opevněný kostel poblíže Hradce Králové. Šípy pak měly znázorňovat boj, k němuž zde došlo, a ratolesti symbolizovat smír po něm.

N ení známo, že by městu Kostelec nad Orlicí byl někdy v průběhu téměř sedmi století jeho doložené existence lokality udělen znak. Znak užívaný v současné podobě – v červeném štítě stříbrný český lev ve skoku, který v pravé tlapě drží dva zkřížené zlaté šípy obrácené hroty vzhůru a v levé dvě zkřížené zelené ratolesti (také vzhůru) – byl kodifikován až v roce 1985 (J. Čarek). Tento znak je tedy možno pokládat za znak vydržený, o který po vstupu zákona České národní rady obcích č. 367/90 Sb. (obecní zřízení) v platnost nemuselo město Kostelec nad Orlicí žádat.

Od pozdního středověku po doznění husitského revolučního hnutí naše města své prapory téměř nepoužívala, snad jen výjimečně, když vypravovala své hotovosti na tažení proti Turkům. Městské prapory (vlajky) se dlouho neudělovaly. Teprve v roce 1936 byl přijat zákon, jenž umožňoval, aby město podalo návrh na prapor a ten mu byl po schválení Ministerstvem vnitra ČSR v Praze udělen. Kostelec nad Orlicí však k městům, jež o udělení praporu požádala, nepatřil. Ani za druhé světové války, kdy tento zákon platil, ani několik let poté si město o udělení praporu nepožádalo.

Radikální změnu k lepšímu inicioval až po listopadu 1989 zmiňovaný zákon České národní rady o obcích  (obecní zřízení) č. 367/96 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ten dává možnost nejen městům, ale i všem ostatním obcím podat návrh na vlastní znak a prapor. Na podzim roku 1995 se starosta města František Sejkova obrátil na textilního výtvarníka Jiřího Růžičku, absolventa kosteleckého gymnázia, se žádostí o zpracování návrhu na prapor (dnes se podle dalších doplňků citovaného zákona používá termín vlajka). J. Růžička se přidržel popisu J. Čarka (1985) a navrhl v červeném štítě „na modré půdě“ (zřejmě je míněn modrý list praporu) stříbrného lva s atributy. Podvýbor pro heraldiku výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tento původní návrh neschválil a doporučil potřebné změny (podle vexilologických zásad platných při tvorbě vlajky nesmí být na listu ohraničený štít se znakem).

Po projednání nutných změn s vedením města a schválení nového návrhu v zastupitelstvu a jeho následném schválení v heraldickém podvýboru PhDr. Milan Uhde, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, 4. března 1996 městu Kostelci nad Orlicí udělil prapor, jehož popis zní: „Červený list s českým bílým lvem, který drží v pravé tlapě dva žluté šípy hrotem vzhůru a v levé tlapě dvě zkřížené zelené ratolesti (figura z městského znaku). Poměr šířky k délce listu je 2:3.“ 

Užívání znaku a praporu není a ani nemůže být libovolné. Podle svého uvážení může tyto symboly používat pouze město a jeho orgány. Ostatní právnické a fyzické osoby musí požádat o souhlas Radu města. V kladném případě musí být znak „užíván v podobě, která obsahem, proporcemi a barevností odpovídá historickému dědictví obce“.  Dále se tato pravidla týkají vyvěšování praporu (vlajky) města společně se státním praporem (vlajkou) „zejména při slavnostních příležitostech státního, regionálního a městského charakteru“.

 

Symbolika města

 
Zodpovídá: Ing. Lenka Faltysová
Vytvořeno / změněno: 16.6.2015 / 16.6.2015
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém