Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky


Vyhledávání

 

Sociální sítě

  • Facebook
  • Youtube


Cesta: Titulní stránka

 

Přehled informací k tématu nelegální migrace 1/2017

 

 
 

Informace o dění v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí za leden 2017

Aktuální stav fyzicky přítomných klientů ke dni 13.2.2017: 226
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů:  Čína, Ukrajina, Arménie, Kuba, Ázerbájdžán.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.

Přehled nelegální migrace za měsíc leden 2017

Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/ .

Jednotlivá zařízení pro zajištění cizinců k datu 29.1.2017:

Vyšní Lhoty:
  • v zařízení je kapacita 544 lůžek pro ubytování a umístění mužů zajištěných na Moravě
  • k datu 29.1.2017 bylo v zařízení ubytováno 20 cizinců z 11 zemí.
Bělá pod Bezdězem:
  • v zařízení s kapacitou 246 lůžek je určené k ubytování rodin a žen zajištěných na celém území ČR
  • k datu 29.1.2017 bylo v zařízení ubytováno 12 cizinců ze 4 zemí
Balková (dne 14.11.2016 se ZZC přesunulo z Drahonic do areálu v Balková):
  • v zařízení je kapacita 200 lůžek pro ubytování samostatných mužů zajištěných v Čechách
  • k datu 29.1.2017 bylo v zařízení ubytováno 37 cizinců ze 16 zemí.

Aktualizace plánu přesídlovacích kvót na rok 2017

Švýcarsko oznámilo, že si v průběhu následujících dvou let (2017 – 2019) vezme 2 000 uprchlíků zasažených syrskou krizí.

Německo plánuje přesídlit 380 uprchlíků zejména během druhé poloviny roku 2017 a 13 694 uprchlíků v rámci s Tureckem dohodnutého schématu 1:1 (tento celkový počet zahrnuje syrské uprchlíky, kteří již byli přesídleni od dubna 2016). Německo má v úmyslu zvýšit kvótu na 500 osob z Turecka měsíčně.

Francie přesídlí celkem 10 700 osob, a to z Turecka (6 398 po cca 400 osobách měsíčně), z Libanonu (3 273), z Jordánska (704) a cca 325 osob z dalších třetích zemí v závislosti na doporučení UNHCR.

Aktuální situace v zemích EU:

Odborníci odhadují, že svůj domov kvůli válce či neutěšené ekonomické situaci už opustilo asi sedmnáct milionů Afričanů. Pouze tři procenta z nich zamířila do Evropy, naprostá většina zůstává na rodném kontinentu. Řada z nich se bezpečí a lepší život rozhodla hledat v Jihoafrické republice, píše list The Guardian. Odborníci odhadují, že z vlasti odešlo asi sedmnáct milionů Afričanů. Vyhnaly je konflikty v Libyi, Somálsku, Burundi, Nigeru, Středoafrické republice či Jižním Súdánu. V posledních letech tak počet afrických běženců vzrostl o pětinu.

Česká republika

Šest českých policistů odjelo dne 3.1.2017 do Bulharska a Itálie, kde pomohou s ochranou vnějších hranic EU. Budou působit v rámci dvou společných operací unijní pohraniční agentury Frontex. „Policisté zde budou vykonávat činnosti spojené s ostrahou pozemní hranice mezi Bulharskem a Srbskem a registraci migrantů v italském hotspotu na ostrově Lampedusa,“ informoval ČTK mluvčí Policejního prezidia Petr Habenicht. Už v pondělí (2. 1.) odletělo na zahraniční misi do Makedonie 40 českých policistů. Do této balkánské země odjeli Češi během migrační krize už posedmé. Policisté při zahraničních misích dohlížejí na pořádek, dělají bezpečnostní prohlídky, pomáhají s registrací uprchlíků nebo kontrolují dopravní prostředky. V hlídkách působí se zahraničními kolegy. V příštích dvou měsících vyrazí čeští policisté pod hlavičkou agentury Frontex znovu do Itálie, na polsko-ukrajinskou hranici a do Řecka. Příští týden (2. týden) policisté pojedou na další zahraniční misi do Srbska.

Německo

Zaměstnávání uprchlíků zůstává největším problémem imigrační politiky v Německu. Agentura DPA uvedla, že integrace lidí, kteří prchají zejména ze Sýrie a Iráku, postupuje velmi pomalu. Více pracovních míst se vytváří naopak pro Němce, kteří uprchlíkům pomáhají se začleňováním do společnosti. Je to až 50 tisíc míst, uvedl Institut pro pracovní trh IAB. Drtivá většina žadatelů o azyl nenajde do dvou let práci. Pokud po pěti letech bude padesát procent uprchlíků dostávat mzdu, bude to určitě úspěch. Do integrace bude muset spolková vláda i jednotlivé německé země investovat další miliardy eur. Loni stát na pomoc uprchlíkům vyčlenil sumu ve výši 20 miliard eur (540 miliard korun). Od prosince 2015 do listopadu 2016 se pro uprchlíky vytvořilo 34 tisíc pracovních míst.
Od 15. 3. 2017 budou opětovně azyloví žadatelé, kteří přišli do Německa z Řecka, navraceni zpět dle dublinských pravidel. BAMF má na žádost ministra de Maizièra připravit příslušné rozhodnutí/návrhy. Vracení by se však mělo týkat pouze uprchlíků, kteří přijdou do Německa po 15. 3. Na zranitelné skupiny jako nezletilce bez doprovodu by se nevztahovalo vůbec.
Německá vláda uvažuje o prodloužení kontrol na hranicích s Rakouskem do druhé poloviny letošního roku, případně až do jeho konce. Důvodem je přetrvávající vysoký migrační tlak na Evropu. Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už v roce 2015. Jejich nové prodloužení o další tři měsíce ve středu doporučila Evropská komise.

Rakousko

Po Německu chce hraniční kontroly na dalších několik měsíců prodloužit i Rakousko. Německému listu Die Welt to dne 6. 1. řekl rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka. 'Do té doby, než bude EU schopná chránit své vnější hranice, budeme v Rakousku přijímat národní opatření,' řekl Sobotka. 'Pro otázku vnitřní bezpečnosti je zásadní vědět, kdo k nám přichází. Nejsem za žádných okolností ochoten v tomto něco riskovat,' dodal ministr.
Posílit kontroly na hranicích se Slovenskem a v Brennerském průsmyku spojujícím Itálii s Rakouskem plánuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Až 100 vojáků má být připraveno na hlídky ve vlacích, napsal dnes web listu Der Kurier. Převaděči budou nyní zřejmě více využívat trasu přes Slovensko, obává se sociální demokrat Doskozil. Nasvědčuje tomu, že v prvních dvou lednových týdnech zadrželi v Dolních Rakousích sousedících se Slovenskem 299 běženců, zatímco v Burgenlandu při hranici s Maďarskem pouze 174. Dalších 292 zachycených uprchlíků se do Rakouska pokoušelo dostat přes Brennerský průsmyk.

Itálie

V uprchlickém táboře nedaleko severoitalských Benátek v noci na 3. 1. 2017 zasahovala policie kvůli nepokojům, které vyvolala smrt mladé ženy z Pobřeží slonoviny. Pětadvacet zaměstnanců azylového zařízení se muselo zabarikádovat v kancelářích a několik hodin čekat na pomoc, uvedl tamní list La Repubblica. Dne 3. 1. odpoledne byly hlášeny protesty i z nedaleké Verony, kde skupina žadatelů o azyl převracela popelnice a nakrátko zablokovala dopravu.

Chorvatsko

Ke konci roku 2016 do Chorvatska přes hranici se Srbskem vstoupilo 102 275 migrantů a uprchlíků a byli zaregistrování v přijímacím středisku Slavonski Brod.

Maďarsko

Za rok 2016 Maďarsko zaregistrovalo celkem 19 221 migrantů a uprchlíků. Za prvních 11 dní roku 2017 bylo zaregistrováno 40 osob.

Centrální středomořská trasa

Turecko

Podle posledních dostupných údajů z tureckého Generálního ředitelství migračního managementu se na území Turecka vyskytuje 3,1 milionu lidí, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Většina z nich jsou Syřané (2 823 967 osob), kteří jsou pod dočasnou ochranou, dále 291 209 žadatelů o azyl ze zemí jako Afghánistán, Írán, Irák a Somálsko a dále 422 895 osob, které jsou držiteli některého z povolení k pobytu včetně humanitárního. 2 823 967 syrských migrantů má právo legálně pobývat v Turecku včetně přístupu k základním právům a službám. Většina z nich (2 565 390) osob žije mimo tábory podél turecko-syrské hranice. Menšina (257 597 osob) žije ve 24 uprchlických táborech, které jsou též umístěny poblíž hranice se Sýrií.

Řecko

Počet uvíznutých migrantů a uprchlíků v Řecku se v současné době odhaduje na 62 907 osob. Podle řeckých úřadů dalších 20 587 osob žije v alternativních ubytovacích zařízeních a 7 200 žije mimo ubytovací zařízení.

Slovensko

Slovensko za uplynulých osm let pomohlo ve spolupráci s mezinárodními organizacemi při přesídlení více než tisícovky uprchlíků do vyspělých zemí. ČTK o tom informovalo slovenské zastoupení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Bratislava naopak dlouhodobě vystupuje proti přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU na základě povinných kvót. Slovensko od roku 2009 do letošního ledna přijalo z uprchlických táborů v Africe, Asii a na Blízkém východě 1 043 uprchlíků, kterým poskytlo dočasné útočiště.

Slovinsko

Slovinský parlament schválil dne 26. 1. 2017 kontroverzní novelu cizineckého zákona, která umožňuje na omezenou dobu šesti měsíců zavést opatření, která dají policejním orgánům pravomoc zamítnout vstup na slovinské území osobám, které nemají na vstup legální nárok a vyhostit osoby, které na území Slovinska vstoupily nelegálně. Novela je kritizována Radou Evropy, UNICEF a UNHCR. Novela byla schválena většinou 47 proti 18 hlasům. Slovinsko změnu cizineckého zákona odůvodňuje absencí celoevropských mechanizmů, které by byly schopny odolat migračnímu tlaku. Nikdo nemůže s jistotou garantovat, že se situace z roku 2015 nebude opakovat. Podle ministryně vnitra Györkös Žnidar se Slovinsko nesmí stát kapsou, v níž migranti uvíznou na rakouské hranici. "Takové pasivní čekání na stav nouze je nepřípustné, a dokonce i protiústavní. Zodpovědná vláda musí učinit vše, aby takovému výjimečnému stavu zabránila.“

 
Zodpovídá: Ivana Hrabinová
Vytvořeno / změněno: 15.2.2017 / 15.2.2017
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém