Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky


Vyhledávání

 

Sociální sítě

  • Facebook
  • Youtube


Cesta: Titulní stránka > ŽIVOT VE MĚSTĚ > Pobytové středisko

 

Přehled informací k tématu nelegální migrace 2/2017

 

 
 

Informace o dění v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí za únor 2017

Aktuální stav fyzicky přítomných klientů ke dni 28.2.2017: 217
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů: Ukrajina, Čína, Ázerbájdžán, Arménie, Kuba.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.

Přehled nelegální migrace za měsíc únor 2017

Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/.

Jednotlivá zařízení pro zajištění cizinců k datu 15.3.2017:

Vyšní Lhoty:

  • v zařízení je kapacita 544 lůžek pro ubytování a umístění mužů zajištěných na Moravě
  • k datu 15.3.2017 bylo v zařízení ubytováno 27 cizinců.

Bělá pod Bezdězem:

  • v zařízení s kapacitou 246 lůžek je určené k ubytování rodin a žen zajištěných na celém území ČR
  • k datu 15.3.2017 bylo v zařízení ubytováno 16 cizinců.

Balková (dne 14.11.2016 se ZZC přesunulo z Drahonic do areálu v Balková):

  • v zařízení je kapacita 200 lůžek pro ubytování samostatných mužů zajištěných v Čechách
  • k datu 15.3.2017 bylo v zařízení ubytováno 61 cizinců.

Aktuální situace v zemích EU:

Vrchní evropský soud zpřísňuje postoj vůči žadatelům o azyl - země EU mohou odmítnout žadatele o azyl, pokud mají přímé nebo nepřímé vazby na teroristické činnosti, prohlásil nejvyšší unijní soud jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump uvalil zákaz vstupu do země na občany některých muslimských zemích.

Stabilizace Libye je nyní důležitější než kdy dříve, shodli se dne 3. 2. 2017 v souvislosti s diskusí o migraci prezidenti a premiéři zemí EU na svém neformálním summitu na Maltě. Evropský blok přispěje k tomu, aby severoafrická země mohla chránit své hranice. Prioritou tak bude například širší podpora, výcvik a dodávky vybavení libyjské pobřežní stráži.

Německo

Německo od února zvyšuje finanční podporu migrantům, kteří se rozhodnou dobrovolně vrátit do vlasti. Uprchlíci v rámci nového programu dostanou až 1200 eur (32 400 Kč). Spolková vláda na financování programu pro letošek vyčlenila 40 milionů eur (přes miliardu Kč). Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl, do vlasti se jich ale dobrovolně vrátila jen malá část z nich.

Rakousko

Až 70 000 nových pracovních míst, posílení hraničních kontrol, omezení imigrace i přílivu pracovníků z jiných členských zemí EU a zákaz úplného zahalování na veřejných prostranstvích. Tyto cíle si vedle řady jiných vytyčilo vedení obou stran rakouské vládní koalice a dne 29. 1. je potvrdili předsedové sociálních demokratů a lidovců. Zažehnána je tak politická krize v zemi. Vláda slibuje, že v rámci EU bude usilovat o omezení přílivu pracovníků z jiných členských zemí, tedy patrně i z ČR.

Dánsko

Za rok 2016 se vrátilo dobrovolně z Dánska 532 žadatelů o azyl. Trendy v návratové politice ukazují větší preference k dobrovolným návratům před nucenými.

Finsko

Finská imigrační služba znovu posoudila bezpečnostní aspekty v Afghánistánu, Iráku a Somálsku a vyhlásila, že je nyní bezpečné se vracet do těchto zemí původu. Zároveň bude nyní obtížné pro občany těchto zemí získat ve Finsku povolení k pobytu na základě humanitárních důvodů.

Itálie

Itálie se rozhodla vytvořit fond ku pomoci Africkým státům, aby mohly účinněji chránit své hranice a odradit migranty od odjezdů do Evropy a používat k tomu nebezpečné gumové čluny. Ministr zahraničních věcí Alfano vyhlásil tento fond o 200 milionech Euro dva dny před setkáním lídrů EU členských států na Maltě.
Italská vláda chce rozptýlit žadatele o azyl z několika velkých středisek po celé zemi podle vzorce, že by na 1 000 obyvatel připadlo něco přes dva žadatele. Zároveň mají být žadatelé o azyl povinni si na svůj pobyt přivydělat hlavně bezplatnými veřejnými pracemi. Program už byl testován v minulých měsících v severoitalském městě Belluno. Nyní ho chce vláda rozšířit po celé zemi a nabízí finanční výpomoc regionům, které se budou na programu podílet. Pokud se jí podaří program „prodat“, hodlá zavřít největší přijímací střediska.
Itálie a Tunisko uzavřely dohodu o spolupráci v boji s nelegální migrací, pašováním lidí a o ochraně hranic. Dokument v Římě podepsali italský ministr zahraničí Angelino Alfano a tuniský prezident Kaíd Sibsí. Informovala o tom agentura ANSA. Týden před tím podepsala Itálie podobnou dohodu také s Libyí. Na základě dohody s Tuniskem bude Itálie například školit tuniskou pobřežní stráž, které dodá motorové čluny a lodě. Tuniský prezident slíbil v budoucnu také lepší spolupráci v boji proti terorismu a pašování lidí.

Centrální středomořská trasa

Nastal čas uzavřít migrační cestu z Libye do Itálie, řekl po jednání s libyjským premiérem Fáizem Sarrádžem dne 2. 2. předseda vrcholných schůzek zemí EU Donald Tusk. Evropa už podle Tuska ve východním Středomoří ukázala, že ve spolupráci s partnery dokáže migrační trasy uzavřít. Šéf Evropské rady přitom připomněl dohodu EU s Tureckem, která omezila příchody migrantů do Řecka přes turecké území. Prostředkem, jak zabránit migraci do Evropy, především z afrických států přes centrální Středomoří, je podpora a pomoc libyjské pobřežní stráži, spolupráce při ochraně jižní hranice země, ale i snaha zlepšit způsoby zachytávání migrantů v Libyi a zajišťování jejich návratu zpět do zemí původu, či podpora komunit na pobřeží tak, aby měly alternativu ke spolupráci s pašeráckými a převaděčskými gangy.
Italská pobřežní stráž spolu s posádkami humanitárních plavidel zachránila dne 3. 2. u libyjského pobřeží přes 1 300 migrantů. Počet běženců naloděných záchranáři z vratkých člunů na cestě z Libye do Itálie tak od středy (1. 2.) vzrostl na 3 050. Informovala o tom agentura AFP.

Aktuální situace v zemích balkánské trasy:

Řecko přemísťuje migranty poté, co někteří zemřeli v uprchlickém táboře - řecké úřady v úterý přemístily desítky migrantů z tábora na ostrově Lesbos poté, co tři migranti zemřeli pravděpodobně na otravu oxidem uhelnatým. Přestěhováno bylo kolem 150 osob z tábora Moria a pracuje se na tom, aby byly zlepšeny podmínky pro ty, kteří stále spí ve stanech. Řecké ministerstvo pro imigraci odmítlo povolit velkoplošné přemístění migrantů z ostrovů na pevninu z obavy, že by tento tah mohl ohrozit EU-tureckou smlouvu, která pomohla zastavit další příliv uprchlíků do Evropy. V táborech na ostrovech jsou časté nepokoje způsobené zejména únavou migrantů z čekání na vyřízení azylových žádostí a ze strachu, že budou vráceni do Turecka.
Státy na balkánské migrační trase se na středeční (8. 2.) konferenci ve Vídni dohodly, že do dubna vypracují bezpečnostní plán pro případ nové migrační vlny. Zároveň chtějí uzavřít zbývající možnosti, jak z Řecka do Německa nelegálně projít, informovala agentura DPA. Konference se zúčastnil i zástupce ČR. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka shodu mezi státy označil za jasný signál pašerákům lidí a převáděčům, že hranice nebude možné nelegálně překračovat. Dodal, že státy účastnící se konference jsou ostražité a chtějí včas zabránit opětovnému vyhrocení situace.

Makedonie
Makedonie se připravuje na nápor migrantů z Řecka. Prezident a vrchní velitel armády G. Ivanov navštívil nejrůznější velitelství na jižní hranici. Dle jeho prohlášení je v Turecku nejistá bezpečnostní krize, a je jen otázka času, kdy se migranti, kteří jsou momentálně v Turecku, pohnou směrem dále do Evropy. Jeho odhad první vlny se pohybuje kolem 500 000 osob. Celkem uvádí, že do roku 2020 by mohlo z Afriky přijít do Evropy až 15 milionů migrantů.
Ve svých projevech makedonský prezident uvedl, že v roce 2016 makedonská armáda zadržela více jak 18 000 nelegálních migrantů a registruje více jak 700 porušení vystavěného plotu. Jen náklady za nasazení armády jsou zhruba 1 milion EURO za měsíc, tj. celkem 12 milionů EURO v roce 2016, které Makedonie musela zaplatit ve formě příplatků, ošacení, obutí, ubytování a dalších doprovodných služeb. Zdůraznil také, že se zdaleka nepovedlo rozbít organizovaný zločin, který se touto nelegální migrací zabývá, i když tresty, které Makedonie začala uplatňovat za tuto činnost, jsou vcelku přísné. Pokud jsou taxikáři zadrženi s migranty, riskují zabavení vozu a 8 měsíční trest nepodmíněně. Zatím nejvyšší trest padl pro makedonského občana, který byl odsouzen za opakované přečiny v oblasti migrace celkem na 11 let nepodmíněně.

Albánie
Albánská policie zadržela šest osob podezřelých z členství v rozsáhlé síti převáděčů. Celkem od září loňského roku podle prokuratury v Tiraně místní policisté zadrželi již 18 členů této organizované skupiny pašeráků lidí, informovala dnes agentura AFP. Akci proti zločinecké skupině albánská policie zahájila loni v září poté, co zadržela skupinu zhruba sta uprchlíků převážně ze Sýrie, kteří se na území západobalkánské země dostali z Řecka. Původně měli z Albánie běženci putovat v nákladních vozech dál do Kosova, Srbska, Maďarska, Rakouska a cílového Německa. Každý z uprchlíků zaplatil podle tiranského státního zastupitelství převáděčům od 900 do 1 250 eur (24 000 až 33 800 Kč).

 
 
Zodpovídá: Správce webových stránek
Vytvořeno / změněno: 20.3.2017 / 20.3.2017
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém