Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky


Vyhledávání

 

Sociální sítě

  • Facebook
  • Youtube


Cesta: Titulní stránka

 

Přehled informací k tématu nelegální migrace 10/2016

 

 
 

Informace o dění v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí za říjen 2016

Aktuální stav počtu fyzicky přítomných žadatelů o mezinárodní ochranu: 222
Nejpočetněji zastoupené skupiny klientů:  Čína, Ukrajina, Kuba, Arménie.
Pobytové středisko nemá žádné informace o nečekaném navýšení klientů.

Přehled nelegální migrace za měsíc říjen 2016

Podané informace poskytla Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Více k dispozici na webových stránkách www.mvcr.cz/migrace/.

Jednotlivá zařízení pro zajištění cizinců k datu 30.10.2016:

Vyšní Lhoty:

  • v zařízení je kapacita 544 lůžek pro ubytování a umístění mužů zajištěných na Moravě
  • k datu 30.10.2016 bylo v zařízení ubytováno 11 cizinců ze 6 zemí


Bělá pod Bezdězem:

  • v zařízení s kapacitou 246 lůžek je určené k ubytování rodin a žen zajištěných na celém území ČR
  • k datu 30.10.2016 bylo v zařízení ubytováno 11 cizinců ze 7 zemí


Drahonice:

  • v zařízení je kapacita 240 lůžek pro ubytování samostatných mužů zajištěných v Čechách
  • k datu 30.10.2016 bylo v zařízení ubytováno 44 cizinců ze 17 zemí.

Státní integrační program (SIP) – vyhlášení zakázky

Vláda ČR dne 31. 8. 2016 schválila vyhlášení zakázky „Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017 - 2019“. Současně schválila ustavení výběrové komise, kdy nabídky je možné zasílat do 15.12.2016 do 9:00 hodin. Předmětná zakázka má za cíl vybrat na příští tři roky smluvního partnera Ministerstva vnitra, který bude zajišťovat implementaci Státního integračního programu (SIP). Jedná se konkrétně o zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou na lokální úrovni prostřednictvím přímé práce s klientem.

Aktuální situace v zemích EU:

Vnější hranice ode dne 6.10.2016 oficiálně chrání Evropská hraniční a pobřežní stráž. Nová ozbrojená složka EU je vystavěna na základu svého předchůdce Frontexu, oproti němu má mít ale dvojnásobně více příslušníků, vlastní vybavení a mandát i schopnost v krátkém čase zasáhnout, kde to bude třeba. Informovala o tom Evropská komise.
Evropská komise dne 25.10.2016 doporučila členským zemím, aby rozhodly o prodloužení kontrol na některých vnitřních hranicích mezi státy schengenského prostoru o tři měsíce. Pokud budou země s návrhem souhlasit, padne březnový plán Komise na návrat k plnému fungování schengenského prostoru do konce letošního roku. Státy EU naposledy 12.5.2016 odsouhlasily kvůli migrační krizi půlroční prodloužení kontrol na částech hranic Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Podle Komise zůstává velký počet migrantů v Řecku i dalších zemích. „Odstranění dočasných kontrol by tedy mohlo – v tomto okamžiku – vést ke zvýšenému druhotnému pohybu,“ uvedla Komise.

Francie očekává další nárůst počtů žadatelů o azyl z 80.000 v loňském roce na přibližně 100.000 letos. Důvodem je zejména počet žádostí podaných uprchlíky ve Francii, který roste s ohledem na aktivní informační politiku Úřadu pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti mezi uprchlíky v Calais a v táborech v Paříži.
Francie zaznamenala zvyšující se počet žádostí alžírských občanů (zejména mladé generace) o udělení azylu. Mezi žadateli o azyl se vyskytují i alžírští státní úředníci či držitelé turistických víz do USA. Obdobné poznatky registruje také Španělsko. (zdroj: ZÚ ČR Alžír).

Francouzské úřady dne 26.10.2016 dokončily evakuaci migrantů z divoce vzniklého uprchlického tábora v severofrancouzském městě Calais, ale mnoho jich v oblasti stejně zůstalo. Ze zhruba 6.500 běženců, kteří měli být přestěhováni do jiných center, jich bylo nakonec převezeno přes 4.400, upřesnila tamější prefektura.

Německu se stále nedaří vracet uprchlíky do ostatních zemí EU. Z celkového počtu 40.000 běženců, které chtělo vrátit, se mu to za prvních devět měsíců roku podařilo jen u 2.860, tedy zhruba u 7 %. Napsal to server deníku Die Welt, podle něhož je situace složitá zejména v případě Maďarska. Od ledna do konce září Berlín podle údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) požádal ostatní země osmadvacítky na základě takzvaných dublinských dohod o to, aby vzaly zpět přesně 40.000 běženců, kteří se do Německa dostali přes jejich území. Nejvíce žádostí – 10.082 - směřovalo do Maďarska, uprchlíků se tam skutečně ale vrátilo jen 248. O něco lépe funguje výměna druhým směrem, tedy přijímání běženců, které do Německa posílají ostatní země unie. Berlín od nich dostal celkem 24.435 žádostí a přijal 9.688 migrantů.
Přibližně 17 tisíc běženců se od začátku roku obrátilo na soud. Většina z nich pochází ze Sýrie. Jako váleční uprchlíci se dožadují plnohodnotného azylu, nikoliv jen dočasné ochrany. Německé soudy jim v 90 % případů vyhoví. Německá vláda postupně přehodnocuje svůj přístup k běžencům. Místo azylu totiž dostali jako váleční uprchlíci o stupeň nižší takzvanou dočasnou ochranu. To znamená, že mohou v zemi dočasně žít a pracovat, dokud konflikt v Sýrii nebo dalších zemích, odkud do Německa přišli, neskončí. Už sem ale nemůžou po dobu následujících dvou let dopravit své rodinné příslušníky.

Finsko

Finsko očekává v letech 2016-2017 výrazné snížení množství žadatelů o azyl, jejich počet by se měl v porovnání s rokem 2015 snížit cca na čtvrtinu až třetinu.

Centrální středomořská trasa

Dne 24.10.2016 zapálili migranti při protestu v táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos kontejnery azylového úřadu EU EASO. Informovaly o tom světové agentury. Obyvatelé tábora na ostrově v Egejském moři protestovali proti přeplněnosti azylového zařízení a údajně pomalému tempu vyřizování svých žádostí. V táboře Moria na Lesbu žije asi 5.000 migrantů, jeho kapacita je podle AFP, ale jen 3.500 míst. Celkem je na řeckých ostrovech v Egejském moři asi 15.000 migrantů. Proti zdlouhavému azylovému procesu protestovalo asi sedmdesát migrantů, především z Pákistánu či Bangladéše. (zdroj: ČTK)

Bulharsko
V utečeneckém táboře ve městě Charmanli na jihu Bulharska asi 30 km od tureckých hranic se dne 24.10.2016 vzbouřilo několik stovek migrantů. V objektu zasáhla policie posílená o oddíly z blízkých měst, informovala zatím bez dalších podrobností média. Důvodem protestu utečenců je nespokojenost s podmínkami, které v táboře panují, a odhodlání opustit Bulharsko. Od uzavření takzvané balkánské migrační cesty, vedoucí z Řecka přes Makedonii a Srbsko, v březnu letošního roku čelí Bulharsko zvýšenému počtu běženců, kteří přes jeho území nelegálně míří do západní Evropy. Kvůli migrační vlně také postavilo plot na hranicích s Tureckem. Sofia rovněž požádala Evropskou komisi o pomoc při ochraně svých hranic poskytnutím policistů, speciálních vozidel a rovněž sledovacích zařízení.

Maďarsko
U obce Gara na jihu Maďarska vyrůstá další bariéra proti vstupu migrantů na maďarské území. Na 500 metrech už stojí sloupy, celkem bude v první fázi postaveno 10,3 kilometru. Premiér Viktor Orbán avizoval, že nový zátaras bude pevnější než dosavadní. Varoval, že pokud Turecko vypoví dohodu s EU, mohou do Evropy opět proudit masy migrantů.

 
Zodpovídá: Ivana Hrabinová
Vytvořeno / změněno: 11.11.2016 / 11.11.2016
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém