Kostelec nad Orlicí
Oficiální internetové stránky


Vyhledávání

 

Sociální sítě

  • Facebook
  • Youtube

1

Cesta: Titulní stránka

 

Archeologické nálezy na kostelecku

 

 
 

Je velmi těžké určit, kdy bylo na Kostelecku zahájeno archeologické bádání. K nálezům předmětů archeologického charakteru docházelo určitě již ve středověku a raném novověku, ale nálezci nevěnovali náhodně vykopaným nebo nalezeným předmětům většinou žádnou pozornost. Teprve v osvícenectví se probouzí ve vědeckých a šlechtických kruzích zájem o takovéto nálezy. 19. století pak představuje dobu, kdy se vyvíjí archeologie jako věda.

První doloženou činností vedoucí k získání archeologického materiálu byly výkopy Jana Antonína Harbuvala hraběte Chamaré, tehdejšího majitele potštejnského panství, na hradech Potštejn a Velešov. V žádném případě nešlo o systematický Archeologické nálezy - archeologický výzkum, neboť hrabě byl ve svých vykopávkách veden snahou objevit poklady.

O výkopech na hradě Potštejně, které prováděl v letech 1747 - 1782, zanechal podrobnou zprávu, k níž připojil dva plány, jeden zachycuje stav hradních rozvalin v roce 1762, druhý v roce 1782, systém  chodeb a šachet. O výkopech  na Velešově v letech 1771 - 1773 též hrabě vypracoval podrobnou zprávu se dvěma plány jím provedených sond. Nejdůležitější je, že se nám dochoval středověký materiál, který hraběcí nádeníci na obou hradech vykopali. Jedná se o keramiku a řadu železných předmětů tehdejší běžné potřeby.
Počínaje 70. lety 19. stol. můžeme sledovat skutečný zájem o archeologické památky na bývalém kosteleckém soudním okrese. V této době tu začaly pracovat  tři výrazné osobnosti - Jan Karel Hraše, Josef Prokeš a Josef Baše. Spisovatel a historik J. K. Hraše byl na pražské univerzitě mimo jiné žákem významného českého archeologa J. E. Vocela, který ho přivedl k zájmu o archeologii. Roku 1868 se Hraše přistěhoval do Náchoda, kde působil jako ředitel měšťanských a obecních škol a později i jako muzejník, v roce 1881 se zasloužil o založení muzea v tomto městě. Mimo to se věnoval archeologii Podorlicka a svou činností zasáhl i na Kostelecko, kde se podílel na prozkoumání slovanských mohyl u Ostašovic. Regionální historik Josef Prokeš působil v letech 1869 - 1891 jako učitel ve Vamberku. Věnoval se sběru a shromažďování archeologických památek v okolí tohoto města. J. Baše pracoval jako lesmistr v Šachově.  Věnoval se také sběru pravěkých památek, kopal též na výše zmíněných slovanských mohylách u Ostašovic.

Z tohoto období se nám mimo materiál shromážděný výše uvedenými osobami zachovala i řada náhodných nálezů. Jde především o předměty z drahých kovů. Svědčí o tom sbírka mincí, kterou před r. 1888 shromáždil rolník z Lípy nad Orlicí Vincenc Linger, dále depoty mincí z Týniště nad Orlicí a Vyhnánova a nález zlatého řetízku z Přestavlk. Nálezy kamenných nástrojů keramické střepy též existovaly, jak o tom svědčí zmínky o blíže neurčených mohylách u Borohrádku nebo o objevu  kotlin na dně kamením posazených a popelem naplněných u Kostelce nad Orlicí. Tuto zprávu nám v Památkách archeologických a místopisných z let 1868 - 1869 zanechal významný pražský architekt a člen Archeologického sboru při tehdejším Českém (dnes Národním) muzeu Antoním Baum a jde o vůbec první zmínku o archeologickém objevu na katastru Kostelce. S největší pravděpodobností se jednalo o lužické nebo slezskoplatěnické hroby. Jediným nálezem, kterým nejsou ani peníze či zlaté řetízky a který se nám dodnes zachoval, je kamenná sekerka nalezená v poloze  Pod Chleny u Přestavlk v r. 1891. V této době si však už řada lidí zabývajících se amatérsky archeologií uvědomila, že je třeba lidem ukázat, jaké památky mají význam pro historické a archeologické bádání, a že prostředkem v tomto směru je muzeum. K takovému závěru dospěla na počátku 90. let 19. století i skupina měšťanů v Kostelci nad Orlicí. Vlna zakládání regionálních muzeí se nevyhnula ani Podorlicku. Muzeum v Rychnově nad Kněžnou vzniklo v roce 1891, V Kostelci nad Orlicí 1893. Předsedou muzejního spolku se stal kostelecký měšťan dr. Eduard Böhm, kustodem lékárník Karel Švehla.


V roce 1909 došlo k objevu lužického a slezskoplatěnického pohřebiště na katastru obce Třebešov, kde v roce 1911 vykopal přes 110 hrobů hradecký městský tajemník Ludvík Domečka, zde se poprvé setkáváme v naší oblasti s tehdy nejvýznamnějším archeologem a muzejníkem severovýchodních Čech. Zástupci kosteleckého muzejního spolku se zúčastnili archeologického výzkumu tohoto pohřebiště a podařilo se jim získat několik popelnic pro kostelecké muzeum.
V roce 1914 obecní úřad v Kostelci nad Orlicí přidělil muzejnímu spolku kostelík sv.Václava, kam se mělo muzeum přemístit z obecního domu. Spolek rozhodl, že před přemístěním sbírek dojde k rekonstrukci tohoto objektu. Rekonstrukce začala archeologickým výzkumem v interiéru kostele, v apsidě byly vykopány základy oltáře a pod ním zbytky kostí, v lodi pak základy silné zdi, od průčelí 0,5 m vzdálené. K otevření expozice došlo až v roce 1923.
Mimo okruh muzejního spolku se v tomto období na Kostelecku zabýval amatérskými archeologickými sběry a vykopávkami panský lesmistr z Kostelce nad Orlicí J. Kný. Někdy na konci 19. stol. prováděl výkopy s Augustem Sedláčkem v rozvalinách středověké tvrze Dřel u Borovnice. Gymnaziální profesor a historik A. Sedláček je autorem řady významných děl. Sesbíraný materiál J. Kný uspořádal ve své soukromé sbírce, která připadla kosteleckému muzeu, zčásti se ztratila.
Náhodných nálezů bylo málo, věnovala se pozornost pouze drahým kovům. V letech 1893 - 1923 máme z Kostelecka zaznamenány tři depoty středověkých mincí a z této doby pochází i bronzový depot z polohy Na Čápích u Velké Ledské z roku 1897. 20. a 30. léta dvacátého století byla dobou velkého rozkvětu archeologického bádání na území bývalého soudního okresu Kostelec nad Orlicí. V roce 1923 se stal kustodem kosteleckého muzea Václav Morávek, rodák z nedalekých Přestavlk. Nastala nejvýznamnější éra kosteleckého muzea. Přispěl k tomu především objev lužického a slezskoplatěnického pohřebiště v poloze Na Štěpnici u panského velkostatku v roce 1926. V tomto roce bylo vykopáno 35 hrobů. Následující léto ještě 8, dalších 20 prozkoumal pražský archeologický ústav, jmenovitě zastoupený Jaroslavem Böhmem. Tímto výzkumem byly zahájeny archeologické práce, které na sprašové plošině mezi Kostelcem nad Orlicí a Tutlekami pokračují prakticky dodnes. Sbírky kosteleckého muzea se obohatily a jeden žárový hrab byl vyzdvižen  a přenesen do kosteleckého muzea. Muzejní spolek se dále zúčastnil záchranné akce při kopání základů pro budovu kosteleckého okresního soudu v roce 1934, kde byly odkryty základy 2 metry silné středověké zdi, snad původní městské hradby.
Dalším badatelem zabývajícím se amatérskou archeologií byl Josef Černý, zakladatel vambereckého muzea a rodák z Vyhnánova. Věnoval se rozsáhlé sběrové činnosti v okolí Doudleb nad Orlicí. Archeologické nálezy Tady v letech 1924 - 1925 objevil řadu sídlištních objektů z doby bronzové, železné, římské a hradištní v polohách Na Mokřinách, V Hříštích, Na Baště, Dlouhé hony a ve staré panské cihelně. Prováděl průzkum zbytků středověké tvrze V Hříštích a sbíral středověký materiál ve Vyhnánově v roce 1932.
V tomto období narostl počet náhodně nalezených předmětů. Před rokem 1925 byla vykopána ve staré kostelecké cihelně měděná sekera, v roce 1929 bylo objeveno žárové pohřebiště lužické a slezskoplatěnické u Kolína. Z první poloviny 30. let máme doloženy nálezy sekeromlatů z Kostelecké Lhoty, Lična a Záměle, broušené industrie a bronzové sekerky opět z Lična.
Neustálý přísun nových exponátů nemohla budova kostelíka sv. Václava zvládnout a proto byly roku 1937 sbírky přemístěny do budovy radnice na náměstí.Po určitých neshodách v muzejním spolku došlo k odvolání Václava Morávka z funkce kustoda, ten poté spáchal sebevraždu. To vše způsobilo naprostou stagnaci kosteleckého muzea.
V období 1939 - 1968 bylo dobou stagnace archeologického bádáni na Kostelecku. Nedošlo k žádným velkým archeologickým průzkumům. V roce 1964 došlo k uzavření muzea a k převezení sbírek do rychnovského muzea. Kostelec nad Orlicí tak přišel o kus své historie.
Co se týče vlastního archeologického bádání v tomto období, zaznamenáváme pouze dvě větší akce. Byly to záchranné práce na hradě Potštejně v letech 1938 - 1941 a výzkum provedený v předpolí nové kostelecké cihelny v letech 1956 .- 1957 dr. Miloslavem Richtrem.
V roce 1969 bylo ustanoveno v Krajském muzeu východních Čech v Hradci Králové samostatné archeologické oddělení. Dr. V.Vokolek a dr. Jiří Sigl podnikli řadu povrchových výzkumů na Kostelecku. Tyto průzkumy měly za cíl zjistit současný stav dříve objevených archeologických lokalit. V roce 1976 provedli záchranný výzkum v poloze V Hříštích , kde byly tehdy zničeny poslední zbytky středověké tvrze. S dr. V.Vokolkem začal po roce 1979 spolupracovat archeolog dr. Jiří Kalferst. V letech 1981 - 1984 provedli systematický archeologický výzkum v prostoru mezi plochou výzkumu z let 1926 -1927 a těžební jamou nové kostelecké cihelny, kde vykopali řadu ližických a slezskoplatěnických hrobů, úprava některých z nich je jedinečná a nemá nikde analogii. Od počátku 70. let pracoval na Kostelecku archeologický kroužek,který pod vedením odborníků prováděl povrchový průzkum. Těmto sběrům se věnovali Jaroslav Podzimek, Ladislav Libotovský a Vladimír Tržický, v první polovině 80. let dr. Jiří Militký. Zásluhou archeologického kroužku, který založil Jaroslav Podzimek, byly objeveny zmíněné žárové hroby u kostelecké cihelny.
V roce 1985 do nově vypsané funkce archeologa při Okresním muzeu v Rychnově nastoupila dr. Martina Beková, která se zaměřila na záchranné archeologické výzkumy. Na Kostelecku to byly akce na sprašových polí v okolí kostelecké cihelny a v městském centru, kde byly odkryty středověké objekty. Za mnohé příklad za kosteleckým hotelem Panský dům v roce 1992.
Vyrostla nová generace archeologů působících v našem kraji. Jednak to byl dr. Jiří Militký, rodák z Kostelce nad Orlicí, který vystudoval archeologii na Univerzitě Karlově a dnes působí v Národním muzeu.Věnoval se povrchovým průzkumům a v roce 1989 provedl archeologický průzkum na místě dnešní velkoprodejny Orlice, o rok dříve kopal v předpolí kostelecké cihelny. Druhým novým archeologem byl Bohumír Dragoun, rodák z Opočna. Průzkum prováděl především na zaniklých středověkých tvrzích a vesnických objektech.
Archeologické nálezy Archeologické bádání má v našem regionu svou historii i když není bohatá, ale má svůj význam. I naše naleziště mají svou cenu pro archeologická bádání. Archeologické zkoumání u nás, zvláště v posledních letech ukázalo, že na Kostelecku je co zjišťovat a zachraňovat . Z toho vyplývá, že dějiny archeologického bádání v této oblasti zdaleka neskončily, je to kapitola stále otevřená, stále pokračující.

 
Zodpovídá: Ing. Lenka Faltysová
Vytvořeno / změněno: 15.6.2015 / 15.6.2015
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > MĚSTO > Historie
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém